Stanovy politického hnutí Česká republika na 1. místě!


Článek 1. Základní ustanovení
  1. Politické hnutí nese název Česká republika na 1. místě!, zkratka je ČR1, (dále i jen „hnutí“nebo „ČR1“).
  2. Hnutí působí na území České republiky, dále jen “ČR”.
  3. Sídlem hnutí je Praha.
Článek 2. Programové zásady a cíle
  1. ČR1 bude usilovat o svobodu jednotlivce v rámci právního demokratického státu, a to pro každého, bez diskriminace na základě příslušnosti ke kastě, skupině, společenskému postavení, či politického názoru.
  2. ČR1 bude usilovat o legislativní změny v rámci právního demokratického státu s cílem uplatnění přímé demokracie, tedy co nejkratšího vztahu občana přímo na výkon státní moci.
  3. ČR1 bude usilovat o legislativní změny v rámci právního demokratického státu ve věci odvolatelnosti politiků při přímém a prokazatelném rozporu výkonu funkce s programovými cíli a předvolebními sliby.
  4. ČR1 bude usilovat o dobré mezinárodní vztahy se všemi zeměmi a o dobré diplomatické vztahy s těmito zeměmi, vždy s ohledem především na zájem České republiky a jejích občanů.
  5. ČR1 bude usilovat politickou a obchodní suverenitu České republiky a o mezinárodní obchodní vztahy výhodné pro všechny strany obchodu, s upřednostněním zájmu vždy pro Českou republiku a její občany.
  6. ČR1 bude usilovat o svobodu projevu bez cenzury, a to nejen bez cenzury v médiích, ale také bez cenzury na sociálních sítích operujících na území České republiky.
  7. ČR1 bude usilovat o bezpečnost občanů v oblasti potravinové, lékové a energetické dostatečnosti a kvality.
  8. ČR1 bude usilovat o vyhlášení referenda v rámci pravidel právního demokratického státu ve věci vojenské neutrality České republiky.
  9. ČR1 bude usilovat o imigrační politiku České republiky s cílem zachování tradičních národních hodnot a kulturních zvyků skupin obyvatelstva žijících v České republice.
  10. ČR1 bude usilovat o zachování české koruny jako platidla v České republice, o zakotvení možnosti plateb hotovostí do Ústavy ČR, a to i v případě přechodu na CBDC jako další možnosti minimálně pro fyzické osoby a jejich platební vztahy mezi sebou, k dalším osobám a ke státu.
  11. ČR1 bude usilovat o vypsání referenda pro vystoupení ČR z EU.
  12. ČR1 bude usilovat o vypsání referenda pro vstup ČR do BRICS.
  13. ČR1 bude usilovat o změnu daňového systému s důrazem na zjednodušení systému a změnu poměrů tak, aby občané ČR byli zatížení daňově řádově méně a obchodní společnosti více.
  14. ČR1 bude usilovat o daňový systém s bezpečnostními prvky, který zamezí vyhýbání se placení daní nadnárodním korporacím v ČR
  15. ČR1 bude usilovat o legislativní procesy vedoucí k ukončení zvýhodňování nadnárodních korporací na úkor českých živnostníků a malých a středních podnikatelů.
  16. ČR1 bude usilovat o legislativní procesy vedoucí k ukončení zvýhodňování velkokapitálových podniků formami daňových úlev a dotací, na které nemají právo malé podniky.
  17. ČR1 bude usilovat o legislativní zavedení progresivní daně pro vyšší zdanění velkých objemů stojícího kapitálu.
  18. ČR1 bude usilovat o změnu volebního systému tak, aby malé politické strany a hnutí měly větší možnosti uplatnění. Hnutí bude usilovat o zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do Poslanecké sněmovny a zastupitelstev.
  19. ČR1 bude usilovat o vytvoření a legislativní prosazení mediálního zákona a narovnání mediální scény ČR tak, aby média zajišťovala vyváženou informovanost bez propagandy, bez likvidace politicky nepohodlných osob a hanobení lidí na základě politického názoru či společenského postavení.
  20. CR1 bude usilovat o “zlidštění” soudních řízení vytvořením lidských porot u soudů především v trestních řízeních a v žalobách na odvolání politiků porušujících své povinnosti.
  21. ČR1 bude usilovat o decentralizaci státní moci a to ústavními změnami, především tak, aby byl občan blíže svému zástupci a měl s ním možnost více napřímo komunikovat, tedy přenesením moci zákonodárné blíže k zástupcům voleným v komunálních volbách.
  22. ČR1 chce spolupracovat s občany, aktivisty, skupinami, spolky i politickými subjekty, které mají za cíl
    1. suverenitu České republiky,
    2. mír,
    3. svobodu názoru a projevu a,
    4. prosperitu státu,
Článek 3. Členství
  1. Členem hnutí může být státní občan starší 18 let, který není členem jiné politického hnutí nebo strany, je plně svéprávný a souhlasí s programovými zásadami a cíli.
  2. O přijetí za člena hnutí rozhoduje předsednictvo hnutí, a to do 2 měsíců od doručení přihlášky kanceláři hnutí. Přihláška obsahuje jméno a příjmení, datum narození, bydliště zájemce a čestné prohlášení, že je státním občanem.
  3. Přihláška se podává kanceláři hnutí prostřednictvím místní organizace. V případě, že se člen přihlašuje do nově vznikající místní organizace, připojí se zápis o vzniku nové místní organizace. Kancelář hnutí předloží přihlášku krajské radě, pokud je v daném kraji zřízena, a ta ji do měsíce od jejího doručení projedná. Nepřijme-li krajská rada ve lhůtě stanovisko, má se za to, že s přijetím souhlasí. Stanovisko krajské rady má doporučující charakter.
  4. Je-li žádost o členství zamítnuta, písemně se to oznámí uchazeči.
Článek 4. Zánik členství
  1. Členství ve hnutí zaniká:
    1. písemným vystoupením ze hnutí doručeným kanceláři hnutí,
    2. vstupem do jiné politické hnutí nebo hnutí,
    3. přijetím kandidatury na kandidátce jiné volební hnutí nebo hnutí bez písemného souhlasu předsednictva hnutí,
    4. vyloučením,
    5. nezaplacením členského příspěvku do 31. ledna za první kvartál, do 30. dubna za druhý kvartál, do 31. července za třetí kvartál a do 30. října za čtvrtý kvartál daného roku, nestanoví-li předsednictvo pozdější datum. V případě, že datum připadne na den pracovního volna, posouvá se na nejbližší následující pracovní den. Povinnost zaplacení je splněna, je-li ve lhůtě příspěvek odeslán,
    6. smrtí.
  2. Členství ve hnutí se pozastaví na základě písemného oznámení člena doručeného kanceláři hnutí.
  3. O rozhodnutí ve věci řízení o zániku členství ve hnutí podle odst. 1 písm. b) až d) musí být člen vyrozuměn.
Článek 5. Práva a povinnosti člena
  1. Člen, jehož členství nebylo pozastaveno, má právo:
    1. účastnit se jednání členské schůze místní organizace, jíž je členem,
    2. volit a být volen do funkcí ve hnutí,
    3. být informován o přijatých usneseních orgánů hnutí,
    4. předkládat orgánům hnutí návrhy, stížnosti a připomínky,
    5. svobodně vyjadřovat a obhajovat své názory a předávat je k rozhodnutí voleným orgánům hnutí,
    6. v případě sporu se odvolávat k rozhodčí komisi,
    7. účastnit se s výjimkou hlasování zasedání orgánů hnutí, jestliže se rozhoduje o jeho osobě.
  2. Člen je povinen:
    1. Prosazovat cíle a program hnutí,
    2. řídit se stanovami a vnitřními předpisy hnutí,
    3. plnit usnesení a rozhodnutí orgánů hnutí,
    4. plnit převzaté úkoly a nést za ně odpovědnost,
    5. platit stanovené členské příspěvky v určené lhůtě,
    6. neprodleně oznamovat předsedovi místní organizace změny údajů, které jsou uvedeny v přihlášce, a skutečnosti, které mohou vést k ukončení jeho členství ve hnutí.
Článek 6. Registrovaní příznivci
  1. Registrovaný příznivec hnutí může být každý občan starší 15 let, který podporuje programové zásady a cíle hnutí. Registrovaným příznivcem se zájemce stane po vyplnění registračního formuláře a zaplacením stanoveného ročního příspěvku pro příznivce hnutí.
  2. Registrovaní příznivci hnutí mohou podávat návrhy orgánům hnutí, mohou se účastnit diskusních setkání, být členy odborných komisí a kandidovat na kandidátkách hnutí. Mají právo se účastnit orientačních elektronických hlasování organizovaných hnutím.
  3. Pro ukončení statusu registrovaného příznivce se přiměřeně použijí ustanovení o ukončení členství.
Článek 7. Vyloučení
  1. O vyloučení ze hnutí rozhoduje předsednictvo hnutí po obdržení stanoviska rozhodčí komise, je-li zřízena (její stanovisko má doporučující charakter). Návrh na vyloučení člena může podat člen předsednictva, krajská či městská rada nebo místní organizace. Návrh musí mít písemnou podobu a musí být odůvodněn.
  2. Před rozhodnutím o vyloučení ze hnutí musí být členovi poskytnuta přiměřená lhůta k podání písemného vyjádření a musí být pozván na jednání rozhodčí komise s právem vyjádřit se.
  3. Rozhodnutí o vyloučení ze hnutí je vydáno písemně a dotyčnému doručeno do 30 dnů.
  4. Vyloučit člena ze hnutí lze pro:
    1. porušení stanov,
    2. opakované zanedbání členských povinností,
    3. porušení povinností při hospodaření s majetkem hnutí,
    4. spáchání úmyslného trestného činu, za který byl dotyčný člen pravomocně odsouzen,
    5. zneužití funkce v rámci hnutí nebo veřejné funkce pro osobní prospěch člena nebo třetí osoby,
    6. jiné jednání, které je způsobilé poškodit oprávněné zájmy hnutí, pokud člen nezjedná účinnou nápravu bez zbytečného odkladu na písemnou výzvu předsednictva hnutí, zejména jednání, které je v rozporu se základními hodnotami hnutí nebo hodnotami demokratického právního státu.
  5. Opětovné přijetí za člena hnutí je možné po uplynutí 2 let od vyloučení.
  6. Člen nemá nárok na vrácení ani části členského příspěvku, uhrazeného za období, v němž jeho členství zaniklo.
Článek 8. Organizace a orgány hnutí
  1. Na celostátní úrovni jsou orgány hnutí celostátní sněm, předsednictvo, politické grémium, předseda, 1. místopředseda, rozhodčí komise, kontrolní komise a rada odborných garantů.
  2. V krajích a v Praze působí krajské organizace, jejímiž orgány jsou krajský sněm, krajská rada a předseda krajské organizace.
  3. V územně členěných statutárních městech mohou působit městské organizace, jejímiž orgány jsou městský sněm, městská rada a předseda městské organizace.
  4. V obcích a městských částech (obvodech) působí místní organizace, jejímiž orgány jsou členská schůze a předseda.
  5. Statutárním orgánem hnutí je předseda. Předseda jedná za hnutí samostatně. Při jednání za hnutí připojí k jeho názvu svůj podpis a údaj o jménu, příjmení a funkčním označení - “předseda hnutí”. Předseda může k jednání za hnutí zplnomocnit jinou osobu. Tato osoba při jednání za hnutí připojí k jeho názvu svůj podpis a údaj o jménu, příjmení a funkčním označení - “na základě plné moci předsedy hnutí”.
  6. Předseda krajské či místní organizace může zastupovat hnutí výhradně v rozsahu, v němž to umožňují vnitřní předpisy hnutí.
  7. Funkční období příslušného orgánu hnutí končí vyhlášením výsledků nové volby orgánu. Funkční období předsedy a místopředsedů krajských a městských rad a místních organizací trvá 2 roky, avšak končí vždy nejpozději 3 měsíce po volbách do zastupitelstev příslušného kraje, města, obec či městské části (obvodu). Funkční období předsedy a místopředsedů hnutí, rozhodčí komise a kontrolní komise trvá 2 roky, avšak končí vždy nejpozději 4 měsíce po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
  8. Nově zvolený orgán se ujme funkce neprodleně po volbě. Stávající funkcionáři jsou povinni do jednoho týdne řádně předat svým nástupcům dokumentaci, inventář a přístupová práva k účtům hnutí.
  9. Jestliže není zvolen některý orgán, plní jeho funkce vyšší orgán hnutí až do zvolení příslušného orgánu. V případě orgánů s celostátní působností plní tuto funkci předsednictvo. V případě, že nebylo možné uspořádat celostátní sněm podle stanov, prodlužuje se funkční období celostátních orgánů do konání celostátního sněmu, který je předseda hnutí povinen svolat bez zbytečného odkladu po odpadnutí důvodu, pro který nebylo možné sněm uskutečnit.
  10. Kolektivní orgány hnutí se mohou usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů a delegátů, není-li ve stanovách uvedeno jinak. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů orgánu, není-li uvedeno jinak. Volba a odvolání předsedy a místopředsedů hnutí, krajské a městské organizace orgánů probíhá tajným hlasováním. Způsob usnášení a rozhodování kontrolní a rozhodčí komise stanovuje jejich statut.
  11. Předseda orgánu může uskutečnit jednání dálkovou formou či hlasování per rollam. O takto provedeném hlasování se vede zápis, kde je uvedeno hlasování jednotlivých členů. Usnesení per rollam je přijato, pokud se pro návrh vyjádří nadpoloviční většina všech členů příslušného orgánu.
  12. Orgány hnutí mohou rozhodnout, že nezvolení kandidáti na členy orgánu, který se obsazuje volbou, se podle pořadí získaných hlasů stávají náhradníky členů takového orgánu hnutí.
  13. Krajské organizace působí v hranicích vyšších územních samosprávných celků a sdružují místní organizace hnutí na území kraje.
  14. K odchylkám od organizačního členění hnutí může dojít tehdy, jsou-li tyto odchylky účelné pro účinnou práci hnutí a byly schváleny předsednictvem.
Článek 9. Celostátní sněm
  1. Celostátní sněm je vrcholným orgánem hnutí. Svoláván je předsedou hnutí na základě usnesení předsednictva. V případě, že předseda sněm nesvolá, může tak učinit 1. nebo některý další místopředseda.
  2. Celostátní sněm se schází podle potřeby, zpravidla 1x za dva roky, nejpozději však do konce funkčního období předsednictva hnutí. Dobu, místo konání i návrh programu sněmu určuje předsednictvo hnutí.
  3. Mimořádný celostátní sněm musí být svolán na základě návrhu nejméně poloviny krajských organizací do 3 měsíců od podání návrhu. Návrh na svolání mimořádného celostátního sněmu musí obsahovat návrh programu.
Článek 10.Delegáti celostátního sněmu
  1. Delegáty celostátního sněmu s právem hlasovacím jsou:
    1. členové předsednictva, rozhodčí komise a kontrolní komise,
    2. delegáti, kteří jsou voleni na krajských sněmech podle klíče stanoveného předsednictvem hnutí. Minimální počet delegátů celostátního sněmu je 50. V případě, že má hnutí méně než 100 členů jsou delegáty celostátního sněmu všichni členové hnutí. Celostátní sněm je usnášeníschopný za jakéhokoli počtu přítomných delegátů, pokud byl oznámen čas a termín konání alespoň 14 dní předem.
  2. Sněm je usnášeníschopný za jakéhokoli počtu přítomných delegátů, pokud byl oznámen čas a termín konání alespoň 14 dní předem. Delegát je oprávněn na sněmu navrhovat kandidáty na funkce volené sněmem.
Článek 11. Působnost celostátního sněmu

Celostátní sněm zejména:

  1. volí a odvolává předsedu hnutí, 1. místopředsedu a další místopředsedy,
  2. volí předsedu a členy rozhodčí komise a kontrolní komise,
  3. schvaluje stanovy a program hnutí a jejich změny,
  4. bere na vědomí zprávy předsedy hnutí, předsedů rozhodčí a kontrolní komise a zprávu předsedy parlamentních klubů, jsou-li zřízeny,
  5. bere na vědomí finanční zprávu a další zprávy předsednictva,
  6. určuje základní směr politiky hnutí ČR1 další období,
  7. rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů o dobrovolném rozpuštění, sloučením s jinou stranou a hnutím nebo přeměnou na spolek
  8. rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem v případě zrušení hnutí.
Článek 12. Předsednictvo hnutí
  1. Předsednictvo je nejvyšším orgánem hnutí mezi celostátními sněmy s všeobecnou působností. Předsednictvo realizuje usnesení celostátního sněmu, řídí činnost hnutí v období mezi sněmy a rozhoduje ve všech záležitostech, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny jiným orgánům.
  2. Předsednictvo svolává předseda hnutí zpravidla jednou za měsíc. Předseda hnutí jej musí svolat do týdne, požádá-li o to polovina členů předsednictva. Nesvolá-li v takovém případě předseda předsednictvo, může tak učinit 1. či jiný místopředseda. Ve všech případech hlasování předsednictva rozhoduje při rovnosti hlasů hlas předsedy hnutí. V případě jeho nepřítomnosti na zasedání předsednictva náleží rozhodující hlas 1. místopředsedovi hnutí.
  3. Členy předsednictva jsou členové politického grémia, předsedové krajských organizací hnutí a členové hnutí, kteří jsou ministři, poslanci a senátoři.
  4. Předsednictvo zejména:
    1. schvaluje roční rozpočet hnutí, roční uzávěrku hnutí a je oprávněno provádět v průběhu roku rozpočtová opatření; stanovuje výši příspěvku členů a registrovaných příznivců,
    2. projednává politické otázky,
    3. koordinuje činnost představitelů hnutí ve volených a jmenovaných funkcích,
    4. ukládá úkoly členům předsednictva a orgánům hnutí,
    5. rozhoduje o přijetí za člena hnutí,
    6. na návrh předsedy hnutí jmenuje a odvolává ředitele kanceláře,
    7. jmenuje a odvolává odborné garanty hnutí,
    8. může dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů vyslovit nedůvěru předsedovi hnutí,
    9. rozhoduje o složení kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy, schvaluje kandidáta hnutí na prezidenta republiky,
    10. rozhoduje o zřízení a zrušení krajských organizací a volí první krajskou radu nově zřízené krajské organizace,
    11. schvaluje volební a povolební koalice na celostátní úrovni,
    12. určuje klíč pro volbu delegátů na celostátní sněm a krajské sněmy, přitom bere v úvahu počet zapsaných voličů, volební výsledky a počet členů hnutí v kraji,
    13. schvaluje jednací řád, volební řád, příspěvkový řád, nominační řád, rozhodčí řád a statuty rozhodčí a kontrolní komise a směrnici pro hospodaření a účtování a další vnitřní předpisy, které si vyhradí,
    14. bere na vědomí zprávy rozhodčí a kontrolní komise,
    15. určuje volební zmocněnce hnutí pro celostátní a krajské volby,
    16. schvaluje mzdový předpis, organizační řád a pracovní řád,
    17. rozhoduje v dalších záležitostech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům.
Článek 13. Předseda hnutí
  1. Předseda svolává celostátní sněm a navrhuje mu program. Svolává předsednictvo a navrhuje mu program. Je oprávněn se zúčastnit všech zasedání orgánů hnutí; pokud není členem příslušného orgánu, vystupuje s hlasem poradním.
  2. Předseda hnutí je oprávněn činit veškerá opatření, která se mu jeví jako nezbytná, neodporují-li stanovám.
  3. V případě, že zanikne funkce předsedovi hnutí, nevykonává funkci po dobu 6 měsíců či mu byla vyslovena nedůvěra předsednictvem hnutí, je svolán do 4 měsíců sněm pro volbu nového předsedy. V době volební kampaně pro volby poslanců či prezidenta republiky, může předsednictvo rozhodnout, že se sněm uskuteční do 4 měsíců po volbách.


Článek 14. Místopředsedové hnutí
  1. Hnutí má 1. místopředsedu a další tři místopředsedy.
  2. Zanikne-li funkce předsedy, vykonává ji 1. místopředseda. Obdobně to platí, byla-li předsedovi vyslovena nedůvěra.
  3. Je-li funkce předsedy obsazena, ale předseda ji nemůže vykonávat, vykonává působnost předsedy 1. místopředseda. V takovém případě přechází působnost předsedy písemným oznámením předsedy předsednictvu o přechodu působnosti, které trvá do písemného oznámení předsedy předsednictvu, že se opět ujímá své působnosti.
  4. Nemůže-li předseda hnutí funkci vykonávat a přitom nemůže z vážných důvodů učinit oznámení o tom, že nastal přechod působnosti předsedy na 1. místopředsedu, přechází působnost rozhodnutím dvoutřetinové většiny všech členů předsednictva a souhlasu rozhodčí komise. Přechod pravomocí zaniká, zruší-li předsednictvo či rozhodčí komise své rozhodnutí o přechodu pravomocí.
  5. Předsednictvo může určit pořadí zastupování dalšími místopředsedy pro případ nemožnosti zastupování 1. místopředsedou.
  6. Místopředsedové hnutí se mohou účastnit zasedání všech orgánů hnutí; nejsou-li členy orgánu, mají poradní hlas.


Článek 15. Politické grémium
  1. Politické grémium řídí politiku hnutí v době mezi zasedáními předsednictva. O svých rozhodnutích informuje předsednictvo, které jeho rozhodnutí může změnit.
  2. Politické grémium tvoří
    1. předseda a místopředsedové hnutí,
    2. prezident republiky, je-li členem hnutí a přijal členství v grémiu,
    3. předseda a místopředsedové vlády a komor Parlamentu, jsou-li členy hnutí,
    4. předsedové parlamentních klubů hnutí.


Článek 16.Rada odborných garantů
  1. Rada odborných garantů je poradním orgánem předsedy hnutí. Skládá se z garantů pro jednotlivé odborné oblasti a tajemníka rady odborných garantů.
  2. Zasedání rady garantů svolává tajemník rady a řídí jej předseda hnutí, pokud řízením nepověří některého místopředsedu.
  3. Rada zpracovává stanoviska a návrhy, které si předseda hnutí či předsednictvo hnutí vyžádají.
  4. Tajemník rady zajišťuje komunikaci s odbornými garanty a organizačně zajišťuje jednání rady.
  5. Odborné garanty a tajemníka rady jmenuje a odvolává předsednictvo hnutí.


Článek 17. Krajské orgány hnutí
  1. Nejvyšším orgánem krajské organizace je krajský sněm. Sněm svolává předseda krajské organizace, či v případě, kdy není schopen vykonávat svou funkci kterýkoliv z místopředsedů krajské organizace a navrhuje mu program jednání.
  2. Krajský sněm se schází vždy nejpozději do 3 měsíců po volbách do krajského zastupitelstva. Dobu a místo konání krajského sněmu a jeho program určuje krajská rada. Mimořádný krajský sněm se koná nejpozději do 2 měsíců, rozhodne-li o tom předsednictvo, nebo požádá-li o to písemnou formou nejméně jedna polovina místních organizací.
  3. Krajského sněmu se zúčastní s právem hlasovacím členové předsednictva, rozhodčí a kontrolní komise z příslušného kraje, členové krajské rady a delegáti zvolení podle stanov. Pokud počet členů hnutí v kraji nepřevyšuje 150, jsou delegáti krajského sněmu všichni členové hnutí v kraji.
  4. Krajský sněm projednává zejména:
    1. zprávu předsedy krajské organizace,
    2. zprávu o činnosti klubu zastupitelů kraje,
    3. finanční zprávu a další zprávy, případně návrhy vzešlé na krajském sněmu.
  5. Krajský sněm dále:
    1. hodnotí dosavadní činnost a stanoví základní politické úkoly krajské organizace na příští období a určuje způsob jejich plnění,
    2. volí a odvolává předsedu, 1. místopředsedu a nejvýše další dva místopředsedy krajské organizace,
    3. volí členy krajské rady a odvolává je a to v počtu 10 a je-li v daném kraji více než milion obyvatel v počtu 12,
    4. volí na období do dalšího krajského sněmu delegáty a náhradníky na celostátní sněm hnutí v počtu podle klíče stanoveného předsednictvem,
    5. navrhuje kandidáty do vyšších funkcí hnutí.
  6. Krajský sněm je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů. Není-li při stanoveném začátku jednání přítomna nadpoloviční většina, je po půl hodině krajský sněm usnášeníschopný při přítomnosti alespoň 1/4 delegátů. Není-li přítomna ani jedna čtvrtina členů či delegátů, opakuje se v termínu, který určí předseda krajské organizace.
  7. Krajská rada je nejvyšším orgánem hnutí v kraji mezi krajskými sněmy. Schází se podle potřeby nejméně čtyřikrát do roka. Skládá se z předsedy a místopředsedů, poslanců a senátorů zvolených v příslušném kraji, a dalších členů zvolených krajských sněmem. Místopředsedou krajské rady je též předseda městské organizace, pokud je městská rada na území daného kraje zřízena. Členem krajské rady může být pouze člen hnutí.
  8. Krajská rada zejména:
    1. v době mezi zasedáními krajského sněmu zajišťuje, kontroluje a koordinuje plnění úkolů uložených krajským sněmem a vyššími orgány hnutí,
    2. řídí, kontroluje a koordinuje činnost místních a městských organizací,
    3. připravuje krajský sněm, podává zprávu o své činnosti,
    4. navrhuje předsednictvu hnutí složení kandidátních listin pro volby do zastupitelstev krajů a do Poslanecké sněmovny a kandidáty do Senátu,
    5. může dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů krajské rady vyslovit nedůvěru předsedovi krajské organizace; v tom případě se do 3 měsíců koná nová přímá volba předsedy krajské organizace,
    6. navrhuje kandidáty do vyšších funkcí hnutí,
    7. navrhuje rozhodčí komisi vyloučení člena.
  9. Ustanovení stanov o předsedovi a místopředsedech hnutí se použijí přiměřeně na předsedu a místopředsedy krajské organizace.


Článek 18. Městská organizace
  1. Městské organizace působí jako součást krajské organizace ve statutárních městech, která se člení na městské části či obvody a zároveň v nich působí alespoň dvě místní organizace.
  2. Součástí městské organizace jsou místní organizace působící na území statutárního města zpravidla v rámci jednotlivých městských částí (obvodů).
  3. Pokud není stanoveno jinak, použije se orgány městské organizace ustanovení o krajském sněmu, radě, předsedovi a místopředsedech kraje.
  4. Městský sněm se schází vždy nejpozději do 3 měsíců po volbách do zastupitelstva města a tvoří jej všichni členové místních organizací na území města.
  5. Městská rada se skládá z:
    1. předsedy městské organizace, 1. místopředsedy a místopředsedy volených městským sněmem,
    2. poslanců, senátorů, a členů zastupitelstva kraje, pokud jsou členy místní organizace na území města,
    3. členů zastupitelstva města a starostů městských částí (obvodů), jsou-li členy hnutí,
    4. předsedy krajské rady a jejího 1. místopředsedy, pokud jsou členy místní organizace na území města, jinak mají právo účasti s hlasem poradním,
    5. předsedů místních organizací působících na území města,
    6. tří členů volených městským sněmem a ve městech s alespoň 200 000 obyvateli nejvýše pěti volených členů.
  6. Městská rada rozhoduje o složení kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva města a o složení kandidátních listiny pro zastupitelstva městských částí (obvodů), pakliže v nich nepůsobí místní organizace.
  7. Předseda městské organizace je zároveň místopředsedou krajské rady.


Článek 19. Místní organizace
  1. Místní organizace je základní organizační jednotka hnutí a působí na území obce, kde je zřízena. Místní organizace může být zřízena i pro území více obcí. Je tvořena minimálně třemi členy, z nichž alespoň jeden má trvalý pobyt v obci. Místní organizace vzniká rozhodnutím ustavující schůze na základě předchozího souhlasu předsednictva hnutí. Ustavující schůzi svolává předseda krajské organizace nebo předseda hnutí.
  2. Místní organizace zaniká
    1. usnesením členské schůze místní organizace,
    2. usnesením předsednictva, klesne-li počet jejích členů pod tři a stav trvá déle než jeden rok, předsednictvo může prodloužit lhůtu až na dva roky,
    3. usnesením předsednictva, pokud svou činností závažným způsobem poruší stanovy či program hnutí nebo dlouhodobě poškozuje hnutí.
  3. Nejvyšším orgánem místní organizace je členská schůze, která se schází nejméně dvakrát do roka, avšak nejpozději do 3 měsíců od voleb do zastupitelstev obcí. Mimořádná členská schůze se koná do 1 měsíce za předpokladu, že o to požádá nejméně třetina členů místní organizace. Schůzi svolává a její program navrhuje předseda místní organizace.
  4. Členská schůze zejména:
    1. projednává zprávu předsedy,
    2. hodnotí výsledky činnosti hnutí za uplynulé období, jedná o hlavních úkolech místní organizace na příští období a určuje způsob jejich provádění,
    3. volí a odvolává předsedu a místopředsedu místní organizace,
    4. volí a odvolává delegáty a náhradníky krajského sněmu,
    5. rozhoduje o složení kandidátních listin pro volby do zastupitelstev obcí a městských částí či obvodů,
    6. rozhoduje o uzavření volebních a povolebních koalicí ve volbách do zastupitelstev obcí, městských částí a obvodů,
    7. Projednává usnesení vyšších orgánů a činí opatření k jejich splnění,
    8. předkládá návrhy kandidátů na funkce ve vyšších orgánech,
    9. navrhuje vyloučení svého člena,
    10. 2/3 většinou všech svých členů může rozhodnout o zrušení místní organizace.
  5. Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Není-li při začátku jednání přítomna nadpoloviční většina členů, je po půl hodině členská schůze schopna usnášení při přítomnosti alespoň 1/4 členů místní organizace. Není-li přítomna ani jedna čtvrtina členů místní organizace, opakuje se v termínu, který určí předseda místní organizace.
  6. V čele místní organizace je předseda nebo v případě jeho nepřítomnosti či v případě, kdy není schopen svoji funkci vykonávat, místopředseda místní organizace.


Článek 20. Vztah vyšších a nižších orgánů
  1. Usnesení vyššího orgánu hnutí jsou závazná pro nižší orgány hnutí a musí jimi být plněna.
  2. Vyšší orgány hnutí mohou svolat nižší orgány.
  3. Nižší orgán hnutí informuje bezprostředně výše postavený orgán hnutí o svých zasedáních. Výše postavený orgán hnutí je oprávněn vyslat své zástupce na zasedání orgánů nižších.
  4. Do programu jednání vyšších orgánů se zařadí usnesení nižších orgánů, které jsou přímo směrovány k vyššímu orgánu.


Článek 21. Kancelář a aparát
  1. Kancelář hnutí zabezpečuje administrativní chod hnutí. V čele je ředitel, který nesmí vykonávat jinou placenou funkci ve hnutí. Ředitelem může být jen člen hnutí a je podřízen předsedovi hnutí.
  2. Ředitel:
    1. zajišťuje realizaci usnesení celostátního sněmu a předsednictva hnutí,
    2. odpovídá za činnost aparátu hnutí,
    3. je oprávněn zúčastnit se zasedání všech orgánů hnutí s hlasem poradním,
    4. uzavírá a rozvazuje pracovněprávní vztahy či vztahy obdobné právní vztahy s dalšími členy kanceláře hnutí,
    5. na návrh poslaneckého a senátorského klubu uzavírá a rozvazuje jménem hnutí právní vztahy s pracovníky klubů,
    6. zastupuje hnutí v majetkových, pracovních a jiných právních vztazích, pokud v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy hnutí,
    7. navrhuje předsednictvu směrnici pro hospodaření a účtování, mzdový předpis, organizační řád a pracovní řád,
    8. se souhlasem předsednictva vydává ostatní vnitřní směrnice a řády k zabezpečení řádného chodu aparátu hnutí.
  3. Kancelář a aparát hnutí se řídí stanovami, organizační řádem hnutí, pracovním řádem a ostatními vnitřními předpisy hnutí.


Článek 22. Právní postavení a hospodaření
  1. Hnutí je právnickou osobou a hospodaří dle ročního rozpočtu.
  2. Příjmem hnutí jsou zejména:
    1. státní příspěvky stanovené zákonem,
    2. členské a mimořádné členské příspěvky vybírané na základě příspěvkového řádu,
    3. dary,
    4. příjmy z pronájmu,
    5. úroky z vkladů,
    6. příjmy z prodeje majetku,
    7. příjmy z pořádání politických, vzdělávacích, kulturních, společenských a sportovních akcí a z tombol,
    8. půjčky a úvěry.
  3. Při hospodaření a účetnictví se hnutí řídí právními předpisy, stanovami, Směrnicí pro hospodaření a účtování a dalšími vnitřními předpisy.


Článek 23. Kontrolní komise
  1. Kontrolní komise kontroluje finanční a hospodářskou činnost hnutí. Celostátní sněm volí a odvolává předsedu kontrolní komise, další čtyři členy a tři náhradníky.
  2. Členové kontrolní komise nesmí vykonávat další funkci v celostátním orgánu hnutí s výjimkou odborného garanta a člena odborné komise, ani být zaměstnanci hnutí.
  3. Kontrolní komise se řídí statutem, který schvaluje předsednictvo na její návrh.
  4. Předseda komise se může účastnit zasedání všech orgánů hnutí s hlasem poradním. Členové komise se mohou účastnit s hlasem poradním zasedání všech orgánů krajských, městských a místních organizací.


Článek 24. Rozhodčí komise
  1. Celostátní sněm volí a odvolává předsedu rozhodčí komise, další čtyři členy a tři náhradníky. Předseda musí mít právnické vzdělání.
  2. Rozhodčí komise zejména:
    1. rozhoduje ve sporech mezi členy hnutí a orgány hnutí,
    2. projednává návrh na vyloučení člena hnutí,
    3. podává závazný výklad stanov,
    4. rozhoduje o souladu vnitřních předpisů hnutí se stanovami hnutí.
  3. Členové rozhodčí komise nesmí vykonávat další funkci v celostátním orgánu hnutí s výjimkou odborného garanta a člena odborné komise, ani být zaměstnanci hnutí.
  4. Rozhodčí komise se řídí statutem, který schvaluje předsednictvo na její návrh.
  5. Předseda komise se může účastnit zasedání všech orgánů hnutí s hlasem poradním. Členové komise se mohou účastnit s hlasem poradním zasedání všech orgánů krajských, městských a místních organizací.


Článek 25. Kooptace

Není-li obsazeno místo ve voleném kolektivním orgánu hnutí a není-li náhradník, lze přistoupit ke kooptaci. Kooptovaný člen je zvolen nadpoloviční většinou všech zbývajících členů orgánu hnutí. Takto lze kooptovat nejvýš jednu třetinu zvolených členů.


Článek 26. Nutné změny stanov

Předsednictvo může změnit nebo doplnit stanovy hnutí v případě, že vzniklou situaci nelze vyřešit na základě výkladu podaného rozhodčí komisí. Změna musí být schválena dvoutřetinovou většinou všech členů předsednictva a dvoutřetinovou většinou rozhodčí komise. Změna podléhá dodatečnému schválení nejbližším celostátním sněmem, jinak její účinnost zaniká.


Článek 27. Přechodná ustanovení

Do okamžiku zvolení předsedy a místopředsedů hnutí na její ustavujícím sjezdu vykonává všechna práva a povinnosti předsednictva hnutí dle těchto stanov přípravný výbor hnutí.

V Praze, dne 13. října 2023 za přípravný výbor Ladislav Vrabel

Opraveno a doplněno v V Praze, 18.11. 2023, Ladislav Vrabel - předseda hnutí

Změna názvu hnutí - opraveno 18. 3. 2024, Ladislav Vrabel - předseda hnutí