Číslo bankovního účtu pro DARY transparentní účet 2302808039/2010 Moc za každý příspěvek děkujeme. Použijeme jej na činnost hnutí. Na email info@cr1.cz prosím pošlete Vaše jméno, číslo bank. účtu, adresu a datum narození - nutno ke každému daru pro politické hnutí podle zákona.

Obvodní soud pro Prahu 1
Adresa soudu: Vodičkova 32, 110 00 Praha 1

Žalobce:
Ladislav Vrabel
Adresa: Nám. Přemysla Otakara II. 2/2, Č. Budějovice,
Datum narození: 12. července 1977

Žalovaný:
Národní muzeum
Adresa: Václavské náměstí 68, 115 79 Praha 1

Věc: Žaloba na ochranu majetkových práv státu a na uložení povinnosti zdržet se neoprávněného jednání

K otázce aktivní legitimace doplňuji, že jsem občanem České republiky - aktivistou, který dlouhodobě a pravidelně organizuje veřejná shromáždění na Václavském náměstí. Tato veřejná shromáždění mají mezinárodní účast. řečníky bývají vysocí političtí činitelé, a to i z České republiky i ze zahraničí, včetně bývalých předsedů a místopředsedů vlád, předsedů politických stran a hnutí, poslanců národních i evropského parlamentu a další významné osobnosti veřejného života a umělecké sféry. Veřejná shromáždění již byla několikrát narušena občany požadujícími okamžité odstranění symbolu ukrajinského státu na Národním muzeu. Při počádání veřejných shromáždění se mi podařilo udržet veřejný pořádek do té míry, že nikdo nebyl zraněn, ale mému kolegovi Jindřichu Rajchlovi se při pořádání veřejného shromáždění udržet veřejný pořádek nepodařilo a z důvodu vyvěšení ukrajinské vlajky na budeově Národního muzea České republiky došlo ke zraněním několika osob, včetně policistů. I na mých veřejných shromážděních ovšem dochází k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti z důvodu na budově Národního muzea České republiky visícího banneru plnícího funkci ukrajinské vlajky. Mou povinností podle písm. e), odst. 5, §6, zák. č. 84/1990 Sb. je učinit opatření, aby nebyl narušován pokojný průběh veřejného shromáždění. K zajištění mých povinností potřebuji od soudu vyřešit tuto bezpečnostní otázku, jelikož v budoucnu by mohlo dojít i k větším škodám na majetku státu a zdraví a životech občanů, a to právě z důvodu nezákonného jednání vedení Národního muzea, které vzbuzuje silné emoce, nevoli a produkuje narušování veřejného pořádku. Věřím, že právě soud je institucí, která může a má pravomoc a povinnost rozhodnout ve věci a zajistit dodržování zákona ve věci. Věřím, že jsem dostatečně osvětlil právní zájem a aktivní legitimaci ve věci žaloby.

Odůvodnění:

1. Umístění banneru plnícího funkci vlajky cizího státu - Ukrajinského státu

Na fasádě budovy Národního muzea České republiky je v současnosti vyvěšen banner plnící funkci vlajky cizího státu. Tento banner plní funkci vlajky Ukrajinské republiky. Dle vyjádření Národního muzea zastoupeného vedoucí právního oddělení muzea JUDr. Alexandrou Mlíkovou v odpovědi na žádost dle zák. č. 106/1999 Sb. ze dne 31. 3. 2023 byl banner plnící funkci vlajky cizího státu - Ukrajinského státu vyvěšen na fasádu budovy Národního muzea České republiky na základě výzvy Ministerstva kultury ČR. Žádné písemné rozhodnutí či písemný příkaz však ze strany Ministerstva kultury ČR vydán nebyl. (Důkaz kopie odpovědi)

Ministr kultury ČR Martin Baxa odůvodnil vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizího státu na budově Národního muzea v rozhovoru pro internetový deník Seznam zprávy dne 13. 3. 2023 těmito slovy: “Jde o výraz solidarity se zemí čelící brutální agresi Putinova režimu, který cíleně likviduje i ukrajinské národní kulturní dědictví. Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním muzeem poskytlo ukrajinské straně materiální pomoc, další plánuje. Navíc je Národní muzeum místem, které má symbolický význam i v našich dějinách boje za svobodu, koneckonců díry po kulkách, které jsou dodnes na fasádě muzea vidět, jsou pozůstatkem „pomoci“ sovětských okupačních vojsk, která na muzeum střílela. A chtěl bych zdůraznit, že banner v ukrajinských vlajkách na Národním muzeu a vlajky na dalších budovách našich kulturních institucí nejsou vyvěšeny na nějaký „rozkaz“ ministra. Samy instituce považují podporu Ukrajiny za důležitou a já jsem na ně velmi hrdý.” 

Považujeme za nesporné a prokázané, že o umístění banneru plnícího funkci vlajky cizího státu svévolně rozhodlo vedení Národního muzea.

Považujeme za nesporné a prokázané, že důvodem k umístění banneru plnícího funkci vlajky cizího státu je vyjádření podpory ukrajinskému státnímu režimu v ozbrojeném, vojenském konfliktu s Ruskou federací odehrávajícím se na území Ukrajiny a Ruské federace, tedy vyjádření politického názoru na mezinárodní politickou situaci ze strany vedení Národního muzea.

2. Účel Národního muzea a předmět jeho činnosti

Zřizovací listina příspěvkové organizace Národního muzea České republiky v článku IV. vymezuje účel zřízení organizace a ve 23 článcích stanoví předmět činnosti Národního muzea. Zřizovací listina dokazuje, že vyvěšení banneru plnícího funkci cizího státu jako vyjádření politického názoru, nebo jako podpora jednoho ze států ve vojenském konfliktu není funkcí Národního muzea a účel Národního muzea ani v jednom z 23 vyjmenovaných předmětů činnosti neumožňuje vedení muzea se politicky angažovat v mezinárodním vojenském konfliktu.

3. Majetek Národního muzea

V článku VI. Zřizovací listina Národního muzea České republiky vymezuje majetek a hospodaření, přičemž historická budova Národního muzea je zde zahrnuta v odst. 1 Nemovitý majetek a v odstavci VIII. Zřizovací listiny taxativně uvedena mezi ostatními součástmi majetku organizace. 

Hospodaření a nakládání s majetkem Národního muzea

V článku V. Zřizovací listiny je vymezen způsob nakládání s majetkem (včetně Historické budovy Národního muzea) takto: “Organizace má právo tento majetek držet, užívat jej a nakládat s ním v souladu s právními předpisy a účelem, pro který byla zřízena.”  

Z výše uvedeného vyplývá, že budovu Národního muzea lze využívat výlučně pro účely, pro který byla příspěvková organizace Národní muzeum zřízena a které jsou taxativně vyjmenovány v čl. IV Zřizovací listiny. Mezinárodní politika, zasahování do mezinárodního vojenského konfliktu či vyjadřování podpory cizímu státu ve věci vojenského konfliktu není předmětem činnosti Národního muzea. 

4. Zákon upravující podmínky hospodaření s majetkem Národního muzea

Zřizovací listina Národního muzea stanovuje: “Organizace hospodaří s majetkem České republiky podle ustanovení zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb..” 

Par. 14 zák. č. 219/2000 Sb. stanoví že, “Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností”. 

Zřizovací listina Národního muzea i zákon č. 219/2000 Sb. jasně a striktně ukládají, že vedení Národního muzea má povinnost užívat budovu Národního muzea striktně k účelům jež jsou stanoveny ve Zřizovací listině příspěvkové organizace Národního muzea. Užívání majetku jiným způsobem je protizákonné. 

5. Reklamní plocha na fasádě budovy Národního muzea

Vedení Národního muzea využívá část fasády Národního muzea k vyvěšování reklamních bannerů. Předmětem této žaloby není zjišťovat, zda li vhodné využívat fasádu národní památky pro reklamní účely, ale v každém případě je rozdíl mezi reklamním bannerem, který propaguje výstavu v Národním muzeu a reklamním bannerem, který přímo nesouvisí s činností Národního muzea. 

Banner plnící funkci vlajky cizího státu není reklamním bannerem propagujícím činnost Národního muzea v souladu s funkcí Národního muzea a jeho vyvěšení není spojeno s předmětem činnosti Národního muzea.

6.  Rozhodnutí na základě soukromého politického názoru 

Ani ministr kultury, ani vedení Národního muzea nemají pravomoc měnit účel stanovený Zřizovací listinou nebo porušovat § 14 zákona č. 219/2000 Sb., který vyžaduje, aby státní majetek byl využíván hospodárně a v souladu s jeho účelovým určením. Jakékoliv rozhodnutí tohoto charakteru překračuje pravomoci osob, které rozhodnutí vydaly. 

Podle § 47 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. jsou osoby jednající jménem organizační složky státu povinny jednat s odbornou péčí. Vedení Národního muzea nejednalo s odbornou péčí při rozhodnutí vyvěsit cizí státní symbol na budově muzea, a tím porušilo zákonné povinnosti, které mu ukládají dbát na to, aby nedocházelo ke zneužívání majetku státu. Toto jednání odporuje odborné péči, s níž je nakládání s majetkem státních institucí vázáno.

7.  Porušení zásad hospodaření s majetkem státu podle zákona č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. a § 44 zákona č. 218/2000 Sb. je organizační složka státu povinna nakládat s majetkem účelně a hospodárně. Bezplatné vyvěšení banneru, který plní funkci státní vlajky cizího státu, je v rozporu s těmito zásadami, neboť neodpovídá hospodárnému nakládání s majetkem státu. Dochází k zanedbání povinnosti využívat majetek státu k účelům, pro které je určen, a státu tím vzniká finanční újma. Reklamní plocha mohla být využita k propagaci aktivit přímo souvisejících s činností Národního muzea.

8. Vzniklá ekonomická újma

Reklamní plocha na budově Národního muzea má potenciál generovat ekonomické příjmy, pokud je využívána v souladu s účelem zřizovací listiny. Bezúplatné vyvěšení cizího státního symbolu však vylučuje možnost komerčního využití plochy, což způsobuje finanční újmu, která je v rozporu se zásadami správy státního majetku. 

9.  Zvýšení bezpečnostního rizika pro Českou republiku

Vyvěšení banneru s vyobrazením ukrajinské vlajky na budově Národního muzea představuje spoluúčast České republiky v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento akt může být interpretován jako nepřátelské gesto vůči jiným stranám konfliktu, což může ohrozit bezpečnost a neutrální postavení České republiky na mezinárodní scéně. Charta OSN, článek 2 odst. 4 zavazuje všechny členské státy k zásadě nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států a k zajištění míru a bezpečnosti. V době ozbrojeného konfliktu tak může být vyvěšení vlajky cizího státu interpretováno jako politický projev neslučitelný s principy neutrality a nevměšování.

10. Narušení vnitřní bezpečnosti a společenské soudržnosti

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizího státu – konkrétně Ukrajinské republiky – na budově Národního muzea vedlo k výraznému rozdělení české společnosti a vyvolalo konfliktní situace, dokonce i fyzické střety s policií, při nichž došlo ke zraněním, zatčením a dokonce padly i rozsudky v trestních řízeních, kdy jedna osoba je ve výkonu trestu odnětí svobody. Tyto události jasně ukazují, že vyvěšení cizí státní vlajky na budově Národního muzea přispělo k eskalaci napětí ve společnosti, vedlo k veřejným nepokojům a narušilo vnitřní bezpečnost státu. Jednání, jež vede k napětí ve společnosti a násilnostem, je v rozporu s povinností státních institucí přispívat k udržení veřejného pořádku a společenské stability.

11. Neoprávněnost rozhodnutí vedení Národního muzea dle zákona č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon
    
    

Podle zákona č. 2/1969 Sb., kompetenčního zákona, přísluší zodpovědnost za bezpečnost a obranu Ministerstvu vnitra a Ministerstvu obrany. Domníváme se, že ani Ministerstvu kultury, tím více pak Národnímu muzeu, nenáleží zasahovat do vnějších vztahů státu zejména směrem k válečným konfliktům cizích zemí, ani vyjadřovat politické postoje na veřejných budovách, navíc hrazených z finančních prostředků daňových poplatníků, tedy občanů České republiky.

Navíc máme za to, že nákupem a vyvěšením cizí státní vlajky na budově Národního muzea byla porušena povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, když nelze odhlédnout ani od skutečnosti, kdy tímto svévolným jednáním ze strany vedení Národního muzea mohla být naplněna skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, ve smyslu ustanovení § 220 odst. 1 trestního zákoníku.

12. Porušení zákona č. 20/1987 Sb., zákon České národní rady o státní památkové péči

Vedení muzea nemůže svévolně a bez právního důvodu na této budově vyvěšovat politické symboly. Podle zákon č. 20/1987 Sb., zákon České národní rady o státní památkové péči § 9 (1) Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li kulturní památka v společenském vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady.

Oznamovatel namítá, že užití národní kulturní památky k politické propagandě neodpovídá jejímu kulturně politickému významu ani památkové hodnotě, a proto je v přímém rozporu s tímto ustanovením zákona o státní památkové péči, a to zvláště za situace, kdy k tomu neexistuje pokyn zřizovatele.

13. Porušení zákona č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů

Národní muzeum je nepochybně státní kulturní a vědecká instituce podle § 2 odst. 1 písm.s) zák. č. 352/2001 Sb., proto musí při vyvěšování vlajek dodržovat pravidla stanovená tímto zákonem a pokud vyvěsí vlajku cizího státu, musí být tato vlajka být vyvěšená spolu s vlajkou České republiky, přičemž česká vlajka musí být na čestnějším, tedy levém místě při čelním pohledu na objekt. To, že je ukrajinská vlajka uprostřed budovy Národního muzea, byť ve formátu uzpůsobeném budově, tedy jak tuto vlajku označuje vedení Národního muzea ve formě “banneru”, tedy fakticky banneru plnícího funkci státní vlajky cizího státu, je evidentním porušením zákona č. 352/2001 Sb., protože vedení Národního muzea dalo nejčestnější místo na budově právě vlajce cizího státu. Tvrzení, že nejde o vlajku, nýbrž banner, je v tomto případě účelovým obcházením zákona o užívání státních symbolů České republiky.

Závěrečné shrnutí:

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea je přímým porušením ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb..

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea je v rozporu s hospodárným nakládáním s veřejným majetkem.

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea představuje reálné bezpečnostní riziko pro Českou republiku a to i na úrovni vnitřní bezpečnosti tak na úrovni mezinárodní bezpečnosti.

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea je překročením pravomoci dle zákona č. 2/1969 Sb..

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea je porušením zákona č. 20/1987 Sb., zákon České národní rady o státní památkové péči.

Vyvěšení banneru plnícího funkci vlajky cizí státní moci – konkrétně vlajky Ukrajinského státu na budově Národního muzea je porušením zákona č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky.

Pro shora citované skutečnosti žalobce navrhuje, aby nadepsaný soud vydal toto usnesení:

Žalovaný je povinen neprodleně odstranit z budovy Národního muzea banner plnící funkci vlajky cizího (ukrajinského) státu. Žalovanému se nařizuje, aby se nadále již takových politických aktivit v budoucnu nedopouštěl a vyvěšoval státní symboly v souladu s legislativou ČR. 

Soudní poplatek zašleme na výzvu soudu.

S pozdravem

V Praze, dne 17. listopadu 2024

Za politické hnutí Česká republika na 1. místě!

Ladislav Vrabel, předseda hnutí