Číslo bankovního účtu pro DARY transparentní účet 2302808039/2010 Moc za každý příspěvek děkujeme. Použijeme jej na činnost hnutí. Na email info@cr1.cz prosím pošlete Vaše jméno, číslo bank. účtu, adresu a datum narození - nutno ke každému daru pro politické hnutí podle zákona.
Adresát: OBVODNÍ SOUD PRO PRAHU 1
Ovocný trh 587/14
110 00 Praha 1
Žalobce: LADISLAV VRABEL, MBA, LL.M.
Nám. Přemysla Otakara II. 2/2
370 01 České Budějovice
nar. 12. července 1977
Žalovaný: NÁRODNÍ MUZEUM
Václavské náměstí 68,
115 79 Praha 1
IČO: 00023272
Sp.značka: 16 C 169/2024
Odesláno: Dne 19. ledna 2025, datovou schránkou
Vyjádření k možnosti smírného řešení sporu, seznam navrhovaných důkazů a komentář k některým částem vyjádření žalovaného
Dle výzvy soudu č. j. 16 C 169/2024 – 16 ze dne 20. prosince 2024 předkládám toto vyjádření:
1. Vyjádření k možnosti smírného řešení sporu
1.1 Jsem ochoten přistoupit na smírné řešení sporu, avšak pouze za podmínky, že dojde k okamžitému odstranění ukrajinské vlajky, resp. baneru plnícího funkci vlajky, z budovy Národního muzea.
1.2 Tento krok považuji za nezbytný pro dodržení zákonných povinností a principů neutrality a apolitičnosti státní instituce.
2. Seznam navrhovaných důkazů
2.1 Vyjádření Ministerstva kultury ČR ze dne 24. 4. 2023:
Dokument konstatuje, že neexistuje oficiální pokyn či jiný úřední dokument, který by ukládal Národnímu muzeu povinnost vyvěsit ukrajinskou vlajku (baner) na jeho budovu.
(Důkaz: dokument „Poskytnutí informací MK 27309/2023“)
2.2 Vyrozumění Policie ČR ze dne 26. 9. 2023:
Policie uznala, že vyvěšení vlajky cizího státu na budově Národního muzea není regulováno zákonem o užívání státních symbolů, čímž de facto přiznala absenci zákonného zmocnění k tomuto aktu.
(Důkaz: vyrozumění KRPA-313996-2/2023)
2.3 Zřizovací listina Národního muzea:
Dokument stanoví právní postavení a účel Národního muzea, přičemž jasně vymezuje jeho působnost. Vyvěšení politického symbolu, jako je ukrajinská vlajka, není v souladu se stanoveným účelem muzea.
(Důkaz: Zřizovací listina Národního muzea)
2.4 Fotodokumentace:
Fotografie ukazující aktuální stav fasády budovy Národního muzea, kde je vyvěšen banner plnící funkci ukrajinské vlajky.
2.5 Videonahrávky:
Z incidentu z 28. 10. 2022 dokumentující zásah policie a eskalaci napětí.
Z incidentu z 6. 5. 2023 dokumentující veřejné výzvy k násilnému odstranění vlajky.
(Důkaz: videonahrávky, příloha č. 1 a 3)
2.6 E-mailová komunikace s organizátorem paralelní akce:
E-mail obsahující informace o plánovaném násilném odstranění vlajky při akci nazvané „Den DEFENESTRACE ukrajinských vlajek.“
(Důkaz: e-mailová komunikace, příloha č. 2)
2.7 Článek ve Studentských listech:
Dokumentuje napadení žalobce a motivaci útočníků, kteří použili barvy ukrajinské vlajky.
(Důkaz: článek, příloha č. 4)
2.8 Printscreeny z videopřenosu Raptor TV:
Dokumentuje veřejné výzvy k násilnému odstranění ukrajinské vlajky během shromáždění dne 6. 5. 2023.
(Důkaz: printscreen, příloha č. 3)
2.9 Svědecké výpovědi:
Pavel Fíla, odpovědný za technické zajištění shromáždění.
Luboš Schnurer, vedoucí osobní ochrany žalobce.
Bc. Jan Vrabec, koordinátor bezpečnosti.
(Důkazy: svědecké výpovědi, přílohy č. 5, 6 a 7)
2.10 Podpisová výzva:
Podpisy desítek tisíc občanů a významných osobností na podporu odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea z důvodu protiprávnosti.
(Důkaz: podpisová výzva, příloha č. 8)
2.10 Znalecké posudky v oblasti bezpečnosti, ekonomiky, práva a památkové péče.
3. Aktivní legitimace žalobce
3.1 Role žalobce jako organizátora veřejných shromáždění
Žalobce pravidelně organizuje demonstrace na Václavském náměstí, které jsou navštěvovány desítkami tisíc účastníků a významnými osobnostmi. Při veřejných shromážděních má žalobce dle zákona č. 84/1990 Sb., § 6 odst. 5, povinnost zajistit pokojný průběh shromáždění, dbát na veřejný pořádek a zajistit bezpečnost účastníků. Demonstrantů i vystupujících na shromážděních žalobce - advokátů, novinářů, předních aktivistů, senátorů, poslanců parlamentů z různých zemí, a dalších. Například:
pana JUDr. Jána Čárnogurského - místopředsedy federální vlády Československa, předsedy vlády Slovenské republiky a ministra spravedlnosti Slovenska,
pana Ing. Jiřího Paroubka - expremiéra České republiky,
pana genmjr. v. v. Ing. Hynka Blaška - poslance Evropského parlamentu,
pana PhDr. Jana Kavana - exministra zahraničních věcí ČR a expředsedu Valného shromáždění OSN,
paní Ing. Kateřiny Konečné - poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně KSČM,
paní Christine Anderson - poslankyně Evropského parlamentu za Německo,
pana Petra Bystroně - poslance Evropského parlamentu za Německo,
pana Ing. Milana Uhríka, PhD. - poslance Evropského parlamentu za Slovensko.
Přítomnost ukrajinské vlajky na budově Národního muzea však opakovaně vedla k eskalaci napětí mezi odpůrci tohoto symbolu, proukrajinskými a ukrajinskými aktivisty a policií. Tyto situace vyžadovaly od žalobce a jeho organizačního týmu mimořádně náročná opatření k zajištění bezpečnosti a zabránění násilným incidentům. Judikatura potvrzuje, že organizátor veřejných shromáždění je oprávněn hájit svá práva, pokud je jejich výkon narušen faktory mimo jeho kontrolu (např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/09).
3.2 Incidenty dokládající aktivní legitimaci
3.2.1 Incident z 28. 10. 2022
Během shromáždění žalobce na Václavském náměstí dne 28. 10. 2022 došlo k významné eskalaci situace, kdy policejní těžkooděnci použili donucovací prostředky proti skupině demonstrantů pokoušejících se násilně odstranit ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea. Atmosféra byla velmi vypjatá, a pouze díky intenzivním snahám žalobce nedošlo k masivní eskalaci a dalším zraněním.
Důkaz: Videonahrávky z incidentu (viz příloha č. 1).
3.2.2 Incident z 6. 5. 2023 – Příprava a průběh
Před demonstrací dne 6. 5. 2023 obdržel žalobce e-mailovou komunikaci od osoby organizující paralelní akci nazvanou „Den DEFENESTRACE ukrajinských vlajek“. V e-mailech bylo otevřeně deklarováno plánované násilné odstranění ukrajinských vlajek za pomoci tyčí, háků a jiných nástrojů. Žalobce na tento plán reagoval s obavami o možný vývoj situace a upozornil na riziko „otevřeného boje a masakru“.
Důkaz: E-mailová komunikace (viz příloha č. 2).
3.2.3 Incident z 6. 5. 2023 – Výzvy k násilí
Během shromáždění 6. 5. 2023 ve vysílání, které sledovaly na různých kanálech stovky tisíc osob, minimálně stovky osob veřejně vyzývaly k okamžitému, násilnému odstranění ukrajinské vlajky z Národního muzea. Žalobce musel odvést dav desítek tisíc osob z Václavského náměstí, aby nedošlo k výraznějším střetům s policií a dalším zraněním.
Důkaz: Printscreen z videopřenosu Raptor TV (viz příloha č. 3).
3.2.4 Napadení žalobce a výhrůžky opakovaným útokem
Dne 21. ledna 2023 byl žalobce Ladislav Vrabel napaden během cesty ze shromáždění před budovou Národního muzea dvojicí útočníků, kteří na něj vylili barvy odpovídající ukrajinské vlajce (modrá a žlutá). Tito útočníci, na demonstracích žalobce vždy přítomní jako obránci ukrajinské vlajky na Národním muzeu.
Týž pachatelé se dne 17. listopadu 2024 během demonstrace před Národním muzeem dopustili výhrůžek žalobci opakováním útoku barvami ukrajinské vlajky. Tyto incidenty jednoznačně ukazují, že přítomnost ukrajinské vlajky na Národním muzeu přispívá k nebezpečí pro žalobce při organizaci veřejných shromáždění.
Důkaz: Článek ve Studentských listech (viz příloha č. 4).
3.4 Kauzální souvislost
3.4.1 Bezprostřední důvody
Vyvěšení ukrajinské vlajky na budově Národního muzea bylo bezprostředním důvodem opakovaných incidentů a narušení veřejného pořádku. Žalobce musel opakovaně řešit situace, které vedly k ohrožení bezpečnosti účastníků a eskalaci napětí.
3.4.2 Dopad na žalobce
Tato skutečnost se přímo dotýká práv a povinností žalobce a zakládá jeho aktivní legitimaci v tomto sporu. Přítomnost ukrajinské vlajky nejen komplikuje organizaci veřejných shromáždění, ale také přímo ohrožuje jeho bezpečnost.
4. Identifikace
4.1 Identifikace budovy Národního muzea
Žalovaný uvádí, že žaloba není přezkoumatelná, protože žalobce blíže nespecifikoval budovu Národního muzea. Tento argument je lichý, protože budova Národního muzea na Václavském náměstí 1700/68 je národní kulturní památkou a její identifikace je veřejně známá. Navíc, podle § 79 odst. 1 občanského soudního řádu není nutné uvádět přesné označení, pokud je z kontextu jasné, o kterou nemovitost jde.
4.2 Identifikace žalobce
Na konci žaloby je uvedeno „Za politické hnutí Česká republika na 1. místě!“ Nejedná se o změnu identifikace žalobce, ale o odkaz na jeho aktivitu coby organizátora veřejných shromáždění na Václavském náměstí. Tato zmínka však nemění identifikaci žalobce, který podal žalobu jako fyzická osoba. Celá žaloba i její podání odpovídají procesním pravidlům a jasně vymezují žalobce jako fyzickou osobu.
4.3 Identifikace banneru
Národní muzeum se ve svém vyjádření argumentuje proti nezákonnosti umístění banneru plnícího funkci ukrajinské národní vlajky slovy, cituji: „To, že banner plní funkci vlajky cizího státu, je názor žalobce.“
Označení banneru jako banneru plnícího funkci ukrajinské vlajky není pouze subjektivním názorem žalobce, ale faktickým závěrem vyplývajícím z jeho vzhledu, formy a umístění. Z vyjádření vrcholných politiků státu, médií a z všeobecného vnímání veřejností je evidentní, že celá česká společnost vnímá banner jako ukrajinskou vlajku.
Žalobce nevede spor s žalovaným o to, jestli má být žlutomodrý objekt na fasádě Národního muzea nazýván ukrajinskou vlajkou, jako objekt označuje ministr kultury Baxa a zbytek občanů České republiky, nebo bannerem, jak uvádí žalovaný. Pro žalobce je podstatná funkce objektu a dopady jeho umístění na žalobce.
5. Umístění banneru plnícího funkci ukrajinské vlajky
5.1 Rozhodnutí o umístění banneru
5.1.1 Žalovaný tvrdí, že banner v národních barvách Ukrajiny byl vyvěšen na základě žádosti Ministerstva kultury. Tento argument je však v rozporu s odpovědí Ministerstva kultury na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., kde je výslovně uvedeno, že žádný oficiální pokyn ani jiný dokument k vyvěšení tohoto banneru nebyl vydán.
5.1.2 I kdyby byla výzva Ministerstva kultury právně závazná (což není), bylo povinností vedení muzea zhodnotit, zda je tento akt v souladu se zřizovací listinou, právními předpisy a principy neutrality. Neexistence takového vyhodnocení svědčí o absenci odborné péče.
5.1.3 Vyvěšení banneru v národních barvách Ukrajiny nebylo právně podloženo a je v rozporu se zřizovací listinou i zásadami neutrality státní instituce. Argumentace muzea se nezabývá těmito klíčovými otázkami a odvádí pozornost od meritorního posouzení věci bagatelizací či relativizováním argumentů.
5.2 Politická povaha banneru
5.2.1 I přesto, že žalovaný tvrdí, že vyvěšení banneru nebylo politickým gestem, nelze přehlédnout, že vyvěšení symbolu v barvách cizího státu, zejména v kontextu probíhajícího mezinárodního konfliktu, je vnímáno veřejností jako vyjádření podpory jedné straně konfliktu - Ukrajině.
5.2.2 Vyvěšení takového symbolu narušuje zásadu neutrality, kterou je Národní muzeum povinno dodržovat na základě svého zřizovacího dokumentu.
5.3 Důkazní podklady
5.3.1 Odpověď Ministerstva kultury dle zákona č. 106/1999 Sb., která potvrzuje, že neexistuje žádný oficiální pokyn k vyvěšení banneru.
5.3.2 Zřizovací listina Národního muzea, která vymezuje jeho činnost jako apolitickou instituci sloužící k ochraně a prezentaci kulturního dědictví.
6. Majetek Národního muzea a hospodaření s ním
6.1 Rozpor se zřizovací listinou
6.1.1 Vyvěšení banneru plnícího funkci ukrajinské vlajky na budově Národního muzea je v rozporu se zřizovací listinou této instituce.
6.1.2 Článek IV. zřizovací listiny stanoví, že účelem muzea je ochrana, uchování a prezentace kulturního dědictví České republiky, což zahrnuje vzdělávací a výzkumné aktivity související s českou historií a kulturou. Vyvěšení politického symbolu ukrajinské vlajky nemá žádnou kulturní nebo historickou vazbu na Českou republiku, ale slouží k propagaci politického postoje.
6.1.3 Politická angažovanost, jako je vyvěšení symbolu cizího státu v souvislosti s mezinárodním konfliktem, není v tomto rámci obsažena. Vyvěšení banneru je navíc v rozporu s Článkem V., který vyžaduje, aby majetek byl užíván výlučně k účelům, pro něž byla instituce zřízena.
6.1.4 Tímto aktem došlo k překročení pravomocí vedení muzea a porušení zásady apolitičnosti veřejných institucí. Tato skutečnost je prokázána i absencí pokynu ze strany zřizovatele, což potvrzuje odpověď Ministerstva kultury podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
6.2 Porušení zásad hospodaření s majetkem státu
6.2.1 Vedení Národního muzea tvrdí, že vyvěšení banneru v ukrajinských národních barvách není porušením zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb., ale neposkytuje žádné důkazy, analýzy ani odkazy na příslušné právní normy, které by toto tvrzení podporovaly.
6.3 Škoda způsobená státu
6.3.1 Podle § 45 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. musí být veškeré veřejné prostředky využívány efektivně a hospodárně. Použití majetku pro politickou symboliku není efektivní využití. Muzeum nemá z vyvěšení ukrajinské vlajky žádný příjem, naopak, pouze náklady.
6.3.2 Nejčestnější místo na budově Národního muzea by mohlo být využito k účelům, jež by podpořily ekonomiku Národního muzea, například jako reklamní plocha pro propagaci výstav nebo aktivit Národního muzea.
7. Symbolická ztráta
7.1 Vyvěšení ukrajinské vlajky na tomto místě zastírá odkaz Karla IV., jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků, jehož jméno je na budově pod ukrajinskou vlajkou umístěno.
(Důkaz: fotografie)
7.2 Tento akt snižuje symbolickou hodnotu budovy a může být vnímán jako potlačení české historie a identity ve prospěch zahraničního politického symbolu.
7.3 Budova Národního muzea, která má symbolizovat českou, nikoliv ukrajinskou kulturu a dědictví, je tímto aktem využívána v rozporu se svým posláním.
8. Zvýšení bezpečnostního rizika pro Českou republiku
8.1 Žalovaný tvrdí, že vyvěšení ukrajinské vlajky na budově Národního muzea nepředstavuje bezpečnostní riziko ani spoluúčast České republiky v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Toto tvrzení však neobstojí ve světle veřejných vyjádření politiků a reálných důsledků na bezpečnostní situaci.
8.2 Vrcholní politici ČR otevřeně uvedli, že vyvěšení ukrajinské vlajky na Národním muzeu symbolizuje podporu Ukrajině ve válce. Například ministr Baxa prohlásil: „Ukrajinská vlajka na Národním muzeu zůstane jako gesto solidarity s Ukrajinou v jejím boji za svobodu.“
8.3 Taková veřejná vyjádření potvrzují, že vyvěšení vlajky není neutrálním aktem, ale jednoznačným vyjádřením podpory jedné straně mezinárodního vojenského konfliktu.
8.4 Zákonný rámec: Podle zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev je Národní muzeum povinno vystupovat jako apolitická kulturní instituce. Vyvěšení banneru, který mnohými je vnímán jako symbol podpory jedné strany konfliktu, tuto zásadu porušuje.
8.5 Judikatura: Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/09 zdůrazňuje, že státní instituce musí zachovávat neutralitu, aby si uchovaly důvěru veřejnosti. Banner na budově Národního muzea, spojený s veřejnými prohlášeními politiků o podpoře Ukrajiny, je zjevně politickým gestem.
9. Bezpečnostní rizika - mezinárodní bezpečnost
9.1 Vlajka na budově Národního muzea mnohými je vnímána jako vizuální projev státního postoje ve prospěch Ukrajiny ve vojenském konfliktu.
9.2 Tento symbolický akt ovlivňuje veřejnost i zahraniční aktéry a přispívá k interpretaci, že Česká republika veřejně podporuje vojensky Ukrajinu proti Ruské federaci.
9.3 To může být vnímáno jako ohrožení neutrality České republiky. Přestože se této protiprávní činnosti - veřejné podpory jedné strany vojenského konfliktu - dopouští vrcholní politici ČR, například ministr kultury Baxa, Národní muzeum, jakožto apolitická státní kulturní instituce, nemá pravomoc vyjadřovat politickou podporu cizímu státu, zejména v době mezinárodního konfliktu.
9.4 Některé zahraniční státy mohou tento akt vnímat jako nepřátelské gesto, což může zhoršit diplomatické vztahy České republiky nebo zvýšit riziko cílení extremistických skupin na české instituce.
10. Narušení vnitřní bezpečnosti a společenské soudržnosti
10.1 Žalovaný tvrdí, že vyvěšení ukrajinské vlajky nepřispělo k eskalaci napětí, nenarušilo společenskou soudržnost a neneslo důsledky pro vnitřní bezpečnost.
10.2. Během demonstrací 28. 10. 2022 a 11. března 2023 došlo k pokusům o stržení vlajky, které vedly k násilným střetům. Zraněni byli dva policisté a několik demonstrantů, což ukazuje na přímé důsledky přítomnosti vlajky na veřejném pořádku. Několik osob bylo odsouzeno za napadení policistů nebo za výzvy ke stržení vlajky. Mezi nimi i Jaroslav Popelka, který je ve výkonu trestu odnětí svobody. (Důkaz: videonahrávky, novinové články)
10.3 Doc. Miroslav Ševčík: Děkan Národohospodářské fakulty VŠE se během incidentu snažil chránit údajně napadeného civilistu, což vedlo k jeho kontroverznímu zapojení do střetu s policií. Tento případ společnost rozdělil – část lidí jej považovala za obránce práv, jiní jej kritizovali za narušování veřejného pořádku.
10.4Někteří lidé viní policii z neadekvátního zásahu a provokace, což dále polarizovalo veřejné mínění a oslabilo důvěru v bezpečnostní složky.
10.5 Vyvěšení vlajky na budově Národního muzea je mnohými vnímáno jako jednostranné politické gesto, které prohlubuje rozdělení společnosti. Útok na ruskou menšinu žijící v ČR není předmětem sporu, ale z hlediska nutnosti zachování nestrannosti kulturní instituce Národního muzea je jednostranná podpora ukrajinské strany v ukrajinsko-ruském konfliktu vůči občanům Ruské federace žijících v České republice diskriminační.
11. Porušení zákona č. 352/2001 Sb., zákon o užívání státních symbolů České republiky
11.1 Tvrzení žalovaného
11.1.1 Žalovaný uvádí, že na budově Národního muzea je umístěn banner v národních barvách Ukrajiny, nikoliv vlajka, a před budovou jsou vyvěšeny vlajky České republiky v souladu se zákonem.
11.2 Právní kvalifikace symbolu
11.2.1 Tvrzení žalovaného, že jde o banner a nikoliv vlajku, neodpovídá právní podstatě věci. Bez ohledu na formální označení plní tento symbol stejnou funkci jako vlajka – reprezentuje a propaguje Ukrajinu.
11.2.2 Rozměry, barevné provedení a umístění na nejvýznamnějším místě budovy dokládají, že jeho účelem je prezentovat ukrajinský stát.
11.2.3 Právní kvalifikace musí vycházet ze skutečné funkce symbolu v konkrétním kontextu, nikoliv pouze z jeho formálního označení, či rozměru.
11.3 Přítomnost státních symbolů České republiky
11.3.1 Skutečnost, že před budovou jsou vyvěšeny vlajky České republiky, nemění právní kvalifikaci umístění symbolu cizího státu na budově.
11.3.2 Česká státní vlajka je sice vyvěšena v souladu se zákonem, ale její přítomnost před budovou nijak neospravedlňuje porušení neutrality způsobené umístěním symbolu cizího státu na budově.
11.3.3 Umístění vlajek České republiky mimo budovu dále zdůrazňuje dominanci ukrajinského symbolu na fasádě Národního muzea.
12. Užívání státních symbolů
12.1 Zákonný rámec
Zákon č. 352/2001 Sb. stanoví, že státní symboly a symboly cizích států musí být užívány s náležitou úctou a v souladu s pravidly. Dominance ukrajinského banneru na budově Národního muzea, zatímco české vlajky jsou umístěny mimo fasádu, snižuje vážnost českých státních symbolů.
12.2 Judikatura
Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 34/2009 uvádí, že užívání státních symbolů musí být v souladu s jejich důstojností a nesmí být využíváno k nevhodným nebo politickým účelům.
13. Kulturní památky a zákon č. 20/1987 Sb.
13.1 Zákonný rámec
Podle § 9 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. musí být kulturní památky využívány v souladu s jejich historickým a kulturním významem. Budova Národního muzea byla zneužita pro politickou propagaci, což je v přímém rozporu s tímto ustanovením.
13.2 Judikatura
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 189/2017 potvrzuje, že kulturní památky musí být chráněny a spravovány tak, aby nebyl narušen jejich historický odkaz.
13.3 Shrnutí porušení zákona č. 20/1987 Sb.
13.3.1 Budova byla zneužita k politické propagaci, což je v rozporu s jejím kulturně-historickým posláním.
13.3.2 Rozhodnutí bylo učiněno bez právního důvodu a v rozporu s principy ochrany národních kulturních památek.
13.3.3 Tento akt poškodil důvěryhodnost a apolitičnost Národního muzea.
V PBělehradu, dne 19. ledna 2025
Ladislav Vrabel, MBA, LL.M.
Žalobce